Ranni

dobrou noc mi muzes prat az nyni, az ted se jde spat. Ples byl, rekl bych, letos mimoradne zdarily. Neco organizace, neco skandalu, tanec, vino, zazitky a pribehy. Navrat nad ranem a ono do ticha snezi a do toho zpivaji ptaci a tento obraz je neuveritelny. Jdu tedy snehem, cistym, nepopsanym. A kolem me projede cyklista. A tak jdu nahoru a celou cestu se bavim tim, ze tu svoji prvni stopu snehem delam podivnou. Nevim, jestli prvni clovek, co tamtudy pujde, vsime si toho, jak jsem vytukaval rytmy do stran otisku pneumatiky - leva leva, leva prava leva prava, prava prava, leva leva ... pak pozmenit, jit bokem, jit pozpatku, udelat kolo, dve otocky, pak jit zas dal, vlnit se ze strany na stranu silnice. Takova detinska zabava, ale me to ohromne potesilo. Hlavne ten belostny a tichy snih. Za zpevu ptaku? Na to nepamatuji, ze bych kdy zazil, tak vyrazne jako dnes.