Jhansi. Siroke spinave ulice jeste ospale skoncenou noci. Chram s tygri hlavou na miste vstupu, hadi oltar. Za zdi se strarik upravi, ucese, usmeje. Autobusem pak do Sanchi za prastarymi budhistickymi stupami. Vypadaji jako vyzkumna centra z kamene nebo obracene satelity. Obklopene upravenymi puvabnymi zahradami. Sucho a horko. Ve stinu stromu sedi mnich v oranzovem habitu a pred bohate zdobenymi portaly zajezdy starych Sri Lancanu s salami. Rozvaliny dalsich staveb, vykopavky.
Nedaleko jsou jeste jeskyne Udaigiri. Oploceny skalni masiv s vysochanymi svatynemi a sceneriemi, postavami bozstev, schody na vrsek skaly a ohromny vyhled do okoly, stary seschly pruvodce sice neumi moc dobre anglicky, ale jinak je moc mily. K upati se lepi drobna neduziva viska.
V Sanchi snime obed u podnikaveho mladeho sikha, vymenime dolary a koupime bajecne v pisku opecene buraky, voni kourem. V poklidu pockamen avlak, ktery ma hodinu zpozdeni. Z Jhansi pojedeme do ospale vesnicky Orcha. Tam doputujeme dlouho po setmeni, ulice plne vymolu, kramky zavrene, prochazime ztisenou tmou - psi, kravy a chresteni vsudypritomneho hmyzu po zemi, vzduchem. Brouci a broucsiska obrovskych rozmeru.
V Hinduistickem chramu prave probiha modlitba - shromazdeni zpiva, pak od pomalovaneho kneze obdrzi (oni i my) kus cehosi sladkeho s tony koziho syra (asi se tomu rika prasad). To sni a u brany naposledy zanotuji par slabik, par slov. Venku hlidac. Na dlazbe a hadrech spi lidi. Poutnici. Zebraci. Levny hotel Sharma, jen zprvu tichy a setmely, majitel uz spal. Je tezke s nim vyjednat jedine dvouluzko pro vsechny.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment