Varanasi IV

Pred patou se nutim z postele, abych se dozvedel, ze projizdka lodi je az od pul seste. Hotel je ztichly, plny tmy a spicich lidi. Restaurace prazdna, jen na jednom stole pod prikryvkou lezi cisnik. Je podmraceno, takze z usvitu neni videt mnoho. Podel reky se ale do prohbouzejiciho dne koupaji a omyvaji rady indu. Chtel bych pak fotit v ulicich, ale blbne mi fotak, jdu tedy zpatky do hotelu. Dnes ocistna joga - prolevam si nos slanou vodou a vyfrkavam ze sebe smeti :)

Dopoledne, kdyz se fotak na chvilku umravni, se zase vydam na toulky podel ghatu. On sice hned zase zacne zlobit, tak do nej trochu prastim zboku (protoze to driv vedlo k naprave), cimz se vsak nalomi drzak baterek. Musim si koupit izolepu a narychlo to resit, koupim si pak na zal nejake obleceni.

Odpoledne dojdu az k nejzazsimu ghatu Assi, po ceste si necham oholit hlavu, holic se pak na me vrhne a nez stacim cokoliv rici, masiruje me. Pak uz ani nemam chut cokoliv rikat.

Druhy a mene slavny spalovaci ghat zhne nekolika hranicemi. O planouci polena se opiraji naha lytka - vic z mrtveho uz nezbylo.

Ghaty Varanasi maji zajimavou atmosferu. A strma dlouha schodiste, ktera zmizi v bludisti zamotanych a stisnenych ulicek, barevne steny starobylych domu, opustenych palacu, kde dnes najdes uz jen opice. Oltare a stromy, lingamy, hrozny lanem spoutanych barek, opravari a konstrukteri lodi, prani pradla a umyvani nadobi tou spinavou vodou, nedaleko od koupajicich se krav, ktere potom polehavaji v jemnem sedem prachu, co prinesla reka. A samozrejme k tomu i to nikdy nekoncici spalovani. Sedm druhu na hranici neskonci: sadhuove a deti, ti co zemrou ustknutim kobrou a nebo je zabije zvire, ti s leprou nebo nestovicemi a tehotne zeny. V takovem pripaede se vezme lod a na hloubce se telo shodi do vod, zatizene kamenem. V opacnem pripade hranice hori tri hodiny, obrad probiha takto: nejprve se telo omyje a zabali do platna, polozi na nositka z bambusu a zavine do rudeho sari. Nosici a pruvod, pochoduji co chvili uzkymi ulickami mesta. opakovane, opakovane provolavaji: rama, rama. Satyhe. Ve smyslu - tak je to spravne, tak to ma byt. Dojdou az ke spalovacimu ghatu, nejstarsi syn si oholi hlavu, postavi se hranice, telo se omyje (stale zabalene do sari) ve vodach Gangy, polozi na hranici. Zapali ji syn a ona pomalu hori. Prach jsi a v prach se obratis. A tady to je zive a neobrazne. Je to vlastne ohromne zvlastni a neobvykle, pro Evropana, ze sveta, kde smrt je ocim skryta.