Do Chamby

Budi nas cajem, k snidani par brambor na loupacku se soli a pak bajecne bramborove placky - parantha. Spolu s hrstkou mistnich jdeme na autobusovou konecnou, ktere rihaji Dhal, nez prijede bus, tak stihneme dalsi dva caje. Zaciname vylety merit od caje k caji. Do Chamby je to pet hodin jizdy po vozovce ve stavu hroznem a nebo jeste hrosim. Strme svahy konci rekou, zatacky jen z vyskladaneho sterku a kameni, sutry odletuji, mizi v prazdnu nebo zurive busi do omlacene kapoty naseho stroje. Okny sem litaji mracna prachu, ridic je bud hodne dobry a nebo sebevrah. Kondukter musi jednou dokonce vystoupit a holi rozehnat stado koz, abychom projeli. Mijeni dvou autobusu, mijeni se s jerabem a couvani zadkem nebezpecne blizko kraji. A ac je to trochu s podivem, v pet jsme v Chambe, zivi a celkem zdravi. Hotel vyjde levneji, smenarna tu neni. Trochu jidla a v kapse poslednich par stovek. Pro nas pro vsechny. Vecer potkame bankomat. Oslava po horach. Ve vsetly se lesknoucich ulicich u prasivych psu kupujeme ryby smazene v prepalenem oleji v obrich cernych panvich, balene do brzy mastnych novin, za rohem koupime kureci kousky v omacce, peecena kurecui stehna, pivo , caj. Po horskem hladoveni koname hon po mase a a dobrutkach. Skoncime v bartu, kde se zaverecne opijeme pivy a ginem az nam z toho bude rano krusno a bolavo.