Odjezd z Istanbulu se odlozil az na dnes, nebot autobus jede pouze dopoledne. Uz i tohle misto je ale hodne vysinute, posunute. Hromady smeti, rozbitych domu. Hemzici se bazary - chlapek stoji na kraji ulice a na dece ma par tretek co posbiral buhvikde: kalkulacka, lzice, zvukovka z nejakeho prehistorickeho pocitace, propisky?
Zeny s krasnymi rysys a nadhernyma ocima. S satkem a zahalene do cadoru nebo i bez - je to tu smisene.
Kebap, rybi trhy, ryze s cizrnou - pilav. Nakladane papricky zenou z oci proudy slz.
Vecer jsme se sli projit, probrouzdat bazary (muj uces budi nebyvaly zajem), skoncili jsme v cajovne. Nargile a rize ci i matovy vyvar s citronem. A kolem koberce a ruch. Prisedli si k name turci - kurdove, kaframe... Tradicne se ptaj na nase holky, jestli jsme svoji a nebo je, tahame je za nos, vse tak napul zertem. Z obou stran.
Vecer jdeme jeste k mesitam, jsou ale zavrene. Opecena kukurice (vzpomenu na fotku z P. Jazairiove - V Sev. Indii).
Most pres reku ma dve patra, jdeme sopdem. Vzduchem se trpyti vlasce - rybari. Voda je mastna a plna smeti. Smrad, mastne noviny a pohozene plastikove lahve. Bezdomovec pali obrovsky ohenb, k pulnoci, rolety zatazene. Prijizdeji cety metary a zbavuji mesto tihy predesleho dne.
Nespocet krasnych kocek a kotat, jen nekolik linych pospavajicich psu.
No comments:
Post a Comment