Zinjian

V noci nas probral (ja jsem do te doby jeste nestacil usnout) muezzin. Jeho pev pres stary zachrchlany tlampac znel jako Hendrixova elektricvka kytara, na cemz jsme se vsichni pomerne zahy shodli. Pak me probudil sramot. Nevedel jsem, jestli me sezere mys nebo nejaky hmyz. Nesezralo me nic.

Zinjian je pomensi mestecko, ne tolik uvykle turisdtum. Mistni obvykle ovladaji jedinou anglickou frazi: Hello. How are you? Fine! Mesto a jeho zivot vyhrezava do ulic. Organicka struktura krivych ulic a jejich vyspravovani, hrbolu a prazdnych kanalu podel chodniku. Auta jezdi vsude, semafory jen zridkakdy, protismery. A sviti se, jen kdyz uz neni videt na spicku nosu a i to jen nekdy.
Podel ulic kramy a vylohy, spravkarny aut s mapami olejovych skrvn vpitych do prachuy a pisku. A steny praskane kolomazi. Stosy pneumatiky oblepenych paskou.
Prachem a horkem s bathoy jsme nasli autobusove nadazi: utubus terminal a mavnuti rukou kamsi. Listek Zinjian-Teheran-Esfahan koupen a u pokladny se Honza s Anickou potkaji s irancem Muhamadem, profesorem anglicke literaturyu, turectiny a hudby. Mluvi velmi dobre Anglicky, zaridi nam "uschovu batohu" - v budce na nadrazi, kde na pohovce line posedava ospaly tlusty chlap. Zve nas na obed k jeho priteli (sam je ze severu). Prijimame. Luxusni byt, voda s ledem a dva mali kluci (synove tech dvou). Pak obed. Prostira ubrus na zem. Ryze, pecebne rajce, maslo, kureci a jehneci maso, pokapat limetkou. Jejich placky a jakysi snad ko9zi jogurt. Diskutujeme, priblizuje nam Iran, dejsi zvyklosti. Je to moderni clovek, nijak zapaleny muslim a trochu repta na zdejsi vladu. Jsme opatrni, co kdyby nahodou slo o provokatera. Pravdepodobne ale neslo. Vza nas pak do mesta, prohlidka bazaru (kupuji dva pary baterek do fotaku a nefunguji). Navstava Karavanseraje - caj s kardamomem a misdtnim cukrem, vodni dymka. Osvezujici. Bajecne sladke cokoladove chutnajici datle.
Pak nas jeste zavedli do mistni pradelny. Je to ted takove muzeum. Podzemni kamenna hala s nadrzi, kam drive chodily zeny prat (a probirat-propirat snatky a namluvy - pradelna-drbarna). Dumyslny system cirkulace vody ustavoval rozdeleni zlebu na prani cisteho a zaspineneho pradla (nebo pradla nemocnych). V zadni casti prostor, kde si mohly hrat deti, koove misy zavesene na retezech od stropu - v nich se topilo kvuli svetlu a teplu. Z toho jak svetlo padalo dovnitr stropnimi otvory bylo mozne odhadnout cas.

Nakup jidla na cestu: hrozny kolem kterych letala hejna vos, jablka, obrtovsky plat plackochleba. Konecne i baterky, co funguji - ale zas jenom chvili. Ted uz mirime do Esfahanu, kde bychom meli nejaky cas pobyt. Taky se rozhodnout, jestli pojedeme pres Yazd (oaza), nebo Shiraz - ten je jizneji a trochu z ruky, ale pry nejkrasnejsim mestem Iranu (hodne turisticky - to je trochu blby)

12.9. 22:00
Snedli jsme s Lenko9u nemyte vino - chut premohla opatrnost. Ocekavame nasledky...